Vánoční betlémy

Tradice jesliček    České papírové betlémy    Zahraniční papírové betlémy    Autoři papírových betlémů    Kostelní betlémy    Venkovní betlémy    Z výstav betlémů  

titulek titulek titulek

Zpět

Betlém z kostela Nanebevzetí PM (Kynšperk nad Ohří)

Kynšperk nad Ohří, náměstí 5.května

WWW: farnost-kynsperk.wobo.cz/

Kostel Nanebevzetí Panny Marie je římskokatolický filiální, v minulosti farní kostel v Kynšperku nad Ohří v okrese Sokolov. Od roku 1963 je kostel spolu s farou chráněn jako kulturní památka České republiky.[1][2] V blízkosti kostela u fary stojí socha Panny Marie Immaculaty, rovněž prohlášená kulturní památkou.
Původní podoba kostela není známá, neví se ani, kde přesně kostel stál. Předpokládá se, že stával v blízkosti historického hradu. Král Václav II. udělit roku 1286 patronátní právo ke kostelu českému Rytířskému řádu Křížovníků s červenou hvězdou, ale roku 1290 předal právo klášteru ve Waldsassenu. Až roku 1311, po dlouhých sporech, získali kostel zpět křížovníci. Současný barokní chrám byl na novém místě postaven v letech 1721 až 1727, již vně historického jádra. Kostel byl umístěn na návrší, kde stál již nevyhovující středověký kostel svaté Kunhuty. Stavbu vedl zkušený tepelský stavitel Jan Wolfgang Braunbock, který pro křížovnický řád vystavěl několik kostelů na Loketsku. Možná se podílel i na stavebním projektu kostela. Z původního kostela byly přeneseny některé památky, např. kámen s letopočtem 1543, který byl vsazen do jižní kostelní zdi, či pozdně gotická socha Madony z konce 15. století. Z kostela svaté Kunhuty byl přenesen náhrobek Jiřího Arnošta Hofmanna z Münchhofu, majitele statků Kamenný Dvůr a Mostov. Kostel patří městu Kynšperk nad Ohří a duchovní správu vykonávají příslušníci Rytířského řádu Křížovníků s červenou hvězdou.
Kostel je jednolodní barokní stavbou s polygonálně uzavřeným presbytářem a dvojicí postranních dvoupatrových hranolových věží, umístěných do úhlu mezi loď a presbytář. Mezi věžemi zakončenými cibulovým zastřešením stál na vrcholu střechy původně sanktusník. Ten však poškodil požár roku 1824 a při opravě roku 1854 byl snesen. Západní průčelí s portálem je členěno dvojicemi pilastrů, okny, římsou a je ukončeno nástavcem se štítem. Rovněž boční fasády jsou členěny pilastry. Vedle kostela stojí kaple Olivetské hory.
Loď kostela se zkosenými rohy je sklenuta valenou klenbou s lunetami a pásy sbíhajícími na pilastry s bohatě zdobenými antikizujícími hlavicemi. Na vrcholu triumfálního oblouku se nachází křižovnický řádový znak. Po jeho stranách jsou postavy svaté Anežky a svatého Václava. Po stranách presbytáře jsou portály do sakristie a kaple, nad nimi se nacházejí dvoupatrové oratoře. Kruchta je nesena dvěma mohutnými pilíři, její balustrádový ochoz je zprohýbaný. Interiér je vrcholně barokní, na jeho vzniku se podíleli sochař a řezbář Jakub Eberle a malíř Eliáš Dollhopf.

www.wikipedie.cz

Betlém
Jesle mají několik základních částí. Je to figurální část zhotovená kombinovanou technikou, zoomorfní figury domácí a exotické zvěře vyřezané ze dřeva a závěsný deskový obraz s trojrozměrnou postavou anděla Slávy. Betlémový celek doplňuje architektura města vytvořená v 19. století, architektura města zhotovená v roce 1955, skupina palem a nosná konstrukce z roku 1955.
Dvacet sedm postav tvoří jádro chrámového betlému. Postavy jsou zhotoveny kombinovanou technikou tak, že viditelné části těla (hlava, ruce, nohy) jsou zhotoveny řezbážsky, stejně tak jako podstatná část skeletu. Následně byly figury oblečeny do textilního šatu, který již nebyl dále upravován kašírováním.
Architektura města je stářím omšelá, dílem uvolněná. V letech 1955-1956 vytvořil kynšperský rodák Karl Stingl nové město s hradbami. Svým pojetím se blíží obrázkům biblických měst starých katechismů. Jesle jsou stavěny na epištolní straně chrámu, a to mezi dva pilastry lemující jižní vchod do chrámu.
Tak jako u mnohých kostelních betlémů ani u kynšperského se o jeho vzniku skoro nic neví. V inventárním seznamu z roku 1974 je zapsán rok vzniku 1859. Snímky pořízené na přerlomu 19 a 20. století a pak později, do roku 1955, dokumentují různá kompoziční postavení.
V roce 2002 bylo rozhodnuto o restaurování betlému. Zakázku získal restaurátor Václav Stádník z Prahy. Na restaurování se podílela významnou měrou paní Štěpánka Dejmalová, která vracela starým textiliím původní tvar. Betlém začal být stavěn o Vánocích 2013. Byl mu udělen status kulturní památky.

Zábranský: Putování za betlémy



Kostel Nanebevzetí PM Kostel Nanebevzetí PM Interiér kostela Kazatelna Betlém v kostele Svatá rodina Levá část betlému Pravá část betlému Gloria in excelsis
Kostel Nanebevzetí PM Kostel Nanebevzetí PM Interiér kostela Kazatelna Betlém v kostele Svatá Rodina Levá část betlému Pravá část betlému Gloria in Excelsis

Nanebevzetí PM Vchod do kostela Hlavní oltář Boční oltář Socha u kostela Josef Ježíšk Marie a Ježíšek Občanští poutníci PŽeny s nůšemi
Nanebevzetí PM Vchod do kostela Hlavní oltář Boční oltář Socha u kostela Josef a Ježíšek Marie a Ježíček Občanšrí poutníci Ženy s nůšemi


© 2018 Vladimír Plecháč, GComp